9. ledna 2011

Nakonec jsme ve 2 hodiny odstartovali s A-340 směr Delhi. Let proběhl v klidu, užil jsem si ho. Létání je paráda. Dopisuji strasti z přestupu a podle všeho bychom měli v 11,50 hodin přistát na mezinárodním letišti Indiry Ghandiové. Již klesáme a jsme tam za 30 minut. Dnes toto letiště vypadá úplně jinak než dříve. Dříve jsme ho přirovnávali k berounskému nádraží. Dnes je to moderní budova, kde jsou v příletových chodbách všude, opravdu úplně všude, koberce! Vyplňujeme formulářík, dáváme první signature a jsme tady. Kašleme na taxi a lezeme do autobusu směr New Delhi. Celkem dobře se orientujeme i bez mapy a po dvou zeptáních jsme na Paharganji. Na jistotu jdeme do hotelu Lord Krishna, kde máme celkem slušný pokoj s koupelnou (samozřejmě bez teplé vody). Odkládáme batohy a hurá se někam najíst a Martin potřebuje sehnat jízdenku do Agry. Jídlo je výtečné, i když moc nevíme, co to bylo. Kluci si ho objednali non spice, ale chutná to stejně jako to moje, pálivé ale bezvadné.

Jdeme na nádraží koupit tu jízdenku a ejhle. Kancelář měla do 14 hodin, smůla. Jdeme do první agentury a dozvídáme se, že vlak je beznadějně plný. V další agentuře nám to jenom potvrzují a nabídnou autobusový spoj za celkem dost peněz. Další agentura…atd. atd. Nakonec se zadařilo a Martin zítra ráno odjíždí autobusem do Agry na Taj Mahal a někdy před půlnocí se má vrátit zpět na náš milovaný Paharganj. Podle času jeho návratu kupujeme jízdenky do Haridwaru. Ještě se stavujeme na Connaught Place v parku a bereme si rikšu k nám, je večer. Ještě couráme ulicemi a ochutnáváme kdo co, ale v rámci protiprůjmových opatření. Na střeše našeho hotelu je fajn terasa s restaurací, kde si dáváme čaj. Jak moc jsem se na tuto chvíli s másalou v ruce těšil… Ještě se jdeme podívat po okolí, Martin jde spát a my s Honzou ještě jdeme na střechu dát si něco dobrého. Honza si dává nějaké nudle a já garlic nan-taková topinka po indicku-, k tomu pivko, nenápadně do konvičky na čaj a konečně postel.