Jaro 2010
červenec 2010
srpen 2010
září 2010
listopad 2010
26. listopadu 2010
27. prosince 2010
8. ledna 2011
9. ledna 2011
10. ledna 2011
11. ledna 2011
12. ledna 2011
13. ledna 2011
14. ledna 2011
15. ledna 2011
16. ledna 2011
17. ledna 2011
18. ledna 2011
19. ledna 2011
20. ledna 2011
21. ledna 2011
22. ledna 2011
23. ledna 2011
24. ledna 2011
25. ledna 2011
26. ledna 2011
27. ledna 2011
28. ledna 2011
29. ledna 2011
30. ledna 2011
 

25. ledna 2011

Noc nic moc. Vypnuli jsme stropní ventilátor a komáři si na mě smlsli. Díky tomu bylo v pokoji i vedro, a aby toho nebylo málo, tak v nedalekém kostele od rána krákali fláterníci z reproduktorů, aby to všichni v okolí slyšeli. To by snad ani tolik nevadilo, kdyby nebylo 6 hodin ráno. Hnal bych je svinským krokem! Zlatí hinduisté! Navíc ten kostel vypadá jako z Disneylandu, hnus fialovej. No, raději stačí, trochu jsem se rozjel…

Cestu autem na Backwaters jsme prospali. Na místě řidič trochu šachuje a jedeme zase někam jinam. Je nám to celkem jedno, to nás již nechává v klidu. Vše dobře dopadlo a jsme na lodi. Větší mastňárnu si lze jen těžko představit, ale po předchozích dnech je to příjemný odpočinek. Celkem jsme za těch pár dní tady najezdili skoro 600 km. Shodli jsme se, že by si to zasloužilo speciální skupinu do řidičáku.

Loď je to veliká, taká drevená, Queen II. sa volá. Na palubě je posezení s křesílky, lavice, postel a dále se jde chodbičkou, kde je po pravé straně místnost s ložnicí a koupelnou. Jede s námi lodník a kuchař, který se o nás vzorně stará. Ovoce je na stole, oběd, večeře a snídaně jsou v ceně. Jedeme spletí kanálů, kolem jsou palmy a banánovníky. Voda, tropická příroda kolem, vedro, vlhko a klid. Martin spí na přídi a stále s námi ještě nepromluvil. Podle mě mu my i celá Indie lezeme krkem, těžko říct. Třeba to není tak, jak to vypadá.

Na oběd kotvíme u břehu. Máme rybu a klasické majdy s rýží. Jedeme do 18 hodin, kdy kotvíme ve vesničce rozkládající se na obou březích spojené přívozem. Je to jedna ulice, kterou máme prohlídnutou za deset minut. Horko a vlhko je pořád veliké. Jsme tady jediní běl…… já vím už ne. Nad vodou vidíme létat ledňáčky a po setmění začínají létat velicí kaloni. Je to docela zážitek. S naším netopýrem se to velikostí vůbec nedá srovnávat. Též létají v klidu a rovně jako ostatní ptáci, ne cik cak jako náš netopýr. Jsou větší, odhadujeme jejich rozpětí na 50 cm. S panem kuchařem se domlouváme, že nám ve vesnici sežene čerstvý palmový kvašený nápoj (říkají tomu toddy nebo v jejich jazyce kalu) Sbírají ho tak, že vylezou do koruny palmy, kde naříznou list a dají k tomu hliněnou nádobu, do které odkapává šťáva. Podle toho jak dlouho tam šťávu nechají, podle toho je nápoj silný. Je to trochu podobné burčáku. Na skleničku zveme i kuchaře. Máme nakoupené i ledňáčky Super Strong, takže o zábavu je postaráno. Pro změnu zveme našeho kormidelníka na skleničku piva. Neodmítá a dává jí na ex. Všichni tři kecáme asi do 1 hodiny. Ke spánku se ukládám na palubě, kde už spí i pan kormidelník.

Nebe je plné hvězd. Zavírám oči, všude kolem něco píská, cvrká, šplouchá. Ještě si jdu pro moskytiéru, ale ta se nekoná. Po stěně leze leguán a na stříšku spadlo z palmy něco s dlouhým ocasem, který jsem zahlédl. Had nebo veliká ještěrka. Usínám trochu s obavou.

24. ledna 2011

 

26. ledna 2011